Souhrn významu a historického dopadu
Od vstupu České republiky do Evropské unie v roce 2004 obdržela více než 2 biliony korun z EU, zatímco do rozpočtu Unie přispěla přibližně 940 miliard korun – bilance je tak pozitivní o více než 1 bilion Kč. V roce 2024 činil čistý přínos z EU fondů 83,2 miliardy Kč. Tento tok financí významně podpořil úroveň infrastruktury, vzdělání, zdravotnictví a digitalizaci.
Zpožděný multiplikativní efekt.Dotací
Studie pro Úřad vlády (2014–2020, s predikcemi do 2027) ukazuje, že přímo řízené programy EU přispěly kumulativně k navýšení HDP o 12,7 mld Kč a umožnily vznik téměř 10 000 pracovních míst do roku 2020 . Do roku 2027 by tento dopad mohl dosáhnout až 42,4 mld Kč HDP a 24 000 pracovních míst. Při hypotetickém navýšení čerpání o 10–30 % by přínos mohl vzrůst na 48,5 až 57,6 mld Kč HDP a až 33 000 pracovních míst . Multiplikátor investic se v základním scénáři vyšplhá nad hodnotu 1 v roce 2022 a do roku 2027 může dosáhnout hodnot 2,3 až 2,8 při intenzivnější implementaci.
Kritické hodnocení efektivity
Nejvyšší kontrolní úřad v roce 2024 upozornil na to, že Česko rozdělilo stovky miliard korun dotací bez dostatečné přidané hodnoty. Dotace se často rozlévají mezi velké množství projektů s nízkým dopadem, což zpomaluje skutečný pokrok k průměru EU. Zpráva uvádí, že systém příliš kulminuje na objemu čerpání a méně na výsledcích. Srovnání s Polskem ukazuje, že Česká republika za dvacet let čerpání dohnala EU o cca 19 % průměru životní úrovně, zatímco Polsko se přiblížilo o 33 % .
Analýza EY dále zvýraznila mnoho prioritních oblastí napříč 11 tematickými cíli, které nezačaly být naplňovány efektivně – z 135 indikátorů bylo přínosných pouze kolem 120, často marginálně.
Perspektivy v kontextu budoucnosti
Podle prognózy mohou být v příštím období (po roce 2027) dotace sníženy až o 30–50 % (tj. 260 mld Kč nebo více), protože se zlepšuje český HDP na obyvatele a země spadá do méně prioritních kategorií financování. Česká vláda proto připravila Strategický rámec 28+, který navrhuje soustředit investiční úsilí na klíčové oblasti s vysokým potenciálem, jako jsou digitalizace, zelená ekonomika, výzkum a obrana. Doporučuje se větší využití finančních nástrojů (např. úvěry či garance) místo pouhých grantů.
Autor:
Medium24 a AI
